Reportáže | 15. 5. 2019

MSV Brno má nového ředitele a nová témata

Nový ředitel „strojíráku“ pan Michalis Busios zná veletrh dokonale, deset ročníků měl na starosti obor obrábění umístěný v halách „P“ a „F“. Do nové pozice ředitele MSV tak přichází „z terénu“, osobně zná stovky vystavovatelů a jejich potřeby.

Vystavovatelé a návštěvníci
Pane Busiosi, každý veletrh je definován několika faktory: obor, vystavovatelé a jejich nabídka, návštěvníci a jejich poptávka a pořadatel akce jako médium mezi nimi. Rád bych postupně v rozhovoru všechny faktory probral, začnu ale jinou otázkou: Jaká je role výstavnictví a veletrhů v době internetu?
Michalis Busios: Domnívám se, že úplně stejná jak v době před internetem. Jedná se o médium osobní komunikace a vlastně i médium zprostředkující osobní zážitek, protože účast na veletrhu je setkání mezi lidmi, a s tím je emotivní zážitek spojen. Emoce jsou důležité, například když jsou výrobky srovnatelné nebo hodně podobné. O tom, jestli zákazník koupí stroj od jedné nebo druhé firmy často rozhodují osobní sympatie. A osobní sympatii navážete jedině osobním kontaktem. Vnímám to tak, že obchodník by měl přesvědčit kupujícího, že ten stroj chce koupit od něj jako od osoby.
Pak je tu samozřejmě technologie, která se musí diskutovat. A význam veletrhu je v tom, že stroj či technologii osobně vidíte. Třeba u sofistikovaného obráběcího centra mě na internetu neukážete, co všechno ten stroj dokáže. Na to je ideální veletrh, můžete stroje a technologie předvést fyzicky přímo na stánku. Samozřejmě záleží na oboru a jeho potřebě, na situaci na trhu. Od toho se odvíjí velikost veletrhu, jeho kvalita a struktura. Internet vnímám jako vhodný doplněk účasti na veletrhu a naopak. Spíše vidím symbiózu mezi internetem a účastí na veletrhu než to, že by šli proti sobě.
Pokud se bavíme o specifické věci, kterou byla vize veletrhu online, tak ta se úplně nenaplnila.

Takže osobní kontakt…
Ano, a vy těch osobních kontaktů můžete udělat za den spoustu, to je další velký důvod, proč jít na veletrh. Jako návštěvník můžete porovnávat. Na veletrhu se jako vystavovatel můžete vymezit proti konkurenci. Jedna věc je velikost stánku, druhá věc je to, jak ho pojmete graficky, technicky a jak přistupujete k zákazníkovi při jednání. Někdo se prezentuje otevřenou uvolněnou formou, někdo má stánek vyloženě sofistikovaně technicky řešený, to je různé, ale můžete se vymezit vůči konkurenci.

Tak v zásadě to hlavní vymezení vůči konkurenci je to, jestli na veletrhu vůbec jste či nejste.
Určitě, i to je součást konkurenčního boje. Pokud se firma na veletrhu neobjeví, může to být pro konkurenci záminka k tvrzení, že daná firma má nějaký problém.

Víme, že některé velmi navštěvované akce jako byl Invex nebo Autosalon se už vůbec nekonají, ale MSV si udržuje pořád slušnou návštěvnost. Co dělá strojírenský veletrh tak životaschopný?
Jde o to, že Česká republika je fenoménem v oblasti průmyslu. Tím pádem je i veletrh odrazem této situace na trhu. Pokud se bude průmyslu dařit tak, jak se daří teď, a bude na vysoké technické úrovni, veletrh bude vypadat stejně tak. Zmínil bych ještě i další faktor, a to je faktor politicko­‑společenský. Veletrh této velikosti je v regionu nesrovnatelný s okolními zeměmi. Strojírenský veletrh je prostě fenomén, to je vlajková loď naší firmy. Je to dáno 60letou historií. Naše firma je v podstatě ekonomicky závislá na tom, jak strojírenský veletrh dopadne. Tento veletrh má velký podíl na celkovém výsledku firmy.

Vystavovatele zajímá počet a kvalita návštěvníků. Dřív bylo na veletrhu mnohem víc „sběračů prospektů“, lidí, kteří se přišli „jenom podívat“. Do krize byl veletrh víc show, na stáncích hrála muzika, reklamní předměty se rozdávaly po hrstech, všude spousta akce, soutěží, hostesek… Podle mě se po krizi veletrh změnil a mezi návštěvníky zůstali jen lidé z firem a škol, takže při srovnatelném počtu návštěvníků jejich odbornost jakoby poměrně roste, ale nevím, jestli to není jen můj subjektivní pocit. Vyhodnocujete jako pořadatel návštěvníky, co se týče odbornosti?
Samozřejmě, odbornost je náš cíl, ke kterému směřujeme. Návštěvníky z hlediska jejich odbornosti a zaměření sledujeme, a těch způsobů je několik. Za prvé máme pro vystavovatele nachystané firemní pozvánky, což je forma toho, jak mohou pozvat své obchodní partnery na veletrh s tím, že partner nic neplatí a veškerý náklad nese daná firma. Aby obchodní partner mohl využít firemní pozvánku, musí o sobě zadat nějaké údaje – postavení ve firmě, působnost firmy atd., velikost firmy – je tam těch faktorů víc. Druhou možností je zvýhodněná vstupenka. Pokud chce návštěvník zvýhodněnou vstupenku, musí se také zaregistrovat, a to je náš další zdroj informací o návštěvnících. Třetí a důležitou částí tohoto průzkumu je, že spolupracujeme s prestižní agenturou IPSOS, která pro nás dělá monitorované, poslouchané rozhovory s vybranou skupinou návštěvníků, nebo oslovují i náhodné návštěvníky. Vše probíhá formou dotazníků, které obsahují námi definované otázky. Z těchto dotazníků dostaneme po veletrhu rozsáhlou statistickou zprávu rozpitvanou opravdu dopodrobna.

Jaká tedy máte data? Můžete říct, kolik zhruba z těch 80 tisíc loňských návštěvníků jsou odborníci a jakých oborů?
Výstupy máme zpracované v materiálu nazvaném Závěrečná zpráva z MSV. Tuto zprávu lze nalézt na našem webu. Čísla si nechci vymýšlet, tak jen pár dat: 79 % návštěvníků rozhoduje nebo spolurozhoduje o investicích, vystavovatelé hodnotí 81 % návštěvníků jako „tu správnou klientelu“. Spokojenost vystavovatelů je 96 %, spokojenost návštěvníků je 94 %. Máme také podrobná data o tom, z jakých oborů návštěvníci jsou, do jakých oborů směřuje jejich produkce, co přesně na veletrhu hledají. Tento výstup dostane každý vystavovatel.

Ta čísla jsou slušná i na odborné německé veletrhy…
Říkal jste, že nabízíte zlevněné vstupné a firemní registraci přes vystavovatele. Nabízí se otázka: „Vstupenka zdarma za data o návštěvnících?“ To je trend, který přinesl internet, jde o sbírání a vyhodnocování dat přímo pořadatelem veletrhu, kde pro pořadatele výstavy není důležité vstupné, ale data (kdo na veletrh přijede, z jaké firmy, jaký je obor působnosti firmy, jaká je pozice, kterou pracovník zastává). A s těmito daty pak pořadatel veletrhu dále pracuje. A je na svobodné volbě návštěvníka, jestli tato data poskytne nebo ne. Tuto možnost nabízí i největší světové průmyslové veletrhy. Data mají de facto cenu vstupenky, která je například u Hannovermesse a EMO Hannover 36 a 52 eur.
Odpověď má několik rovin. Jedna rovina je ta, že příjem ze vstupného není úplně zanedbatelná část příjmů celého veletrhu. Jde o docela zajímavou hodnotu, ze které financujeme pořádání celé akce, například odborný doprovodný program.
Druhá věc je, že my se obecně snažíme návštěvníky zaregistrovat, ale tuzemští návštěvníci se ne tak úplně dobrovolně registrují, v zahraničí je ten podíl daleko větší. My pořádáme akce, například veletrh Stainless, který je vysoce odborný, a tam je jak vstupné, tak 100% registrace. Z hlediska pořadatele veletrhu je tato kombinace limitující faktor, co se týče počtu návštěvníků. Ale vystavovatelé jsou s tímto formátem spokojení.
Třetí rovina je odbornost návštěvníků. Celá otázka je hodně citlivá, je tu riziko, že kdybychom dali vstupenku na MSV úplně zadarmo, tak na jedné straně návštěvnost poskočí a přijde sem možná kvantum lidí, ale otázka je, jestli to jsou ti správní.
A poslední faktor je ten, že vstupné zdarma pro všechny by de facto eliminovalo firemní pozvánky, jejichž smyslem je, že to je vystavovatel, který si zve své klienty a pak také ví, kdo na akci přišel.

Jak přesně funguje firemní pozvánka? Vím, že například na jiných akcích dostane vystavovatel firemní pozvánky a ty jsou zdarma, ale na „strojíráku“ musí vystavovatel vstupné za pozvané návštěvníky dodatečně doplatit, a proto tuto službu někteří vystavovatelé nevyužívají.
Na „strojíráku“ je to tak, že firma do 100 metrů čtverečních má 10 využitých pozvánek zdarma. Firma nad 100 metrů má zdarma 20 využitých pozvánek. Ale jde o využité pozvánky, například obešlete pozvánkou 100 lidí, zaregistruje se jich 21 a fyzicky přijede 21, tak přijde faktura jenom na ten jeden kontakt. Vystavovatel dostane po veletrhu přesný soupis firem, které se na jejich kód registrovaly, dokonce jsme schopni říct i v kolik hodin návštěvníci přišli, kterým turniketem prošli, takže tato data máme. Vystavovatel databázi návštěvníků dostává a může s ní potom pracovat dále.

Deset, dvacet volných pozvánek, není to málo?
Ze strany firem to není nijak rozporováno. Jsou firmy, které s firemní pozvánkou pracují a mají registrovaných i 1 500 návštěvníků na veletrh. Což si někdy říkám, jak je to vůbec fyzicky možné, obsloužit takový počet. Ale firmy s tím počítají a každoročně zvou řadu lidí, ze kterých se těch 1 500 zúčastní. Existuje ale také skupina firem, která říká, že nikoho zvát nebude. Nechtějí zvát někoho, komu dají vstupenku zadarmo, není to pro ně zákazník, když nemá peníze na to, aby si koupil lístek na veletrh. Takže to je zase další stupeň uvažování, na veletrhu je široká struktura firem, a co člověk, to názor…

Pravda je, že každá firma pracuje s klienty jinak. Některé firmy zvou cíleně na veletrh jen ty klienty, které znají, pozvou všechny postupně v určitý den a hodinu na jedno místo, kde jim představí novinky a nemusí je pak celý rok osobně objíždět. A noví návštěvníci jsou pro ně jen jakýsi bonus.
Samozřejmě, to je ono. V tom je role veletrhu ideální. My vnímáme jako největší přidanou hodnotu to, že si pozvete klienty přesně, v nějaký konkrétní den na jedno místo. Ne vždy je to ale z nějakých důvodů úspěšné.

Nahráváte mi na další otázku. Z hlediska vystavovatele, co se týče návštěvníků, je to každý rok stejné: slabé pondělí, úterý, středa, čtvrtek jsou ale naopak dny, kdy jsou místy takové návaly v expozicích, že vystavovatelé nestíhají s klienty komunikovat a v pátek se po dvanácté hodině začíná pomalu balit. Neuvažovali jste, jako pořadatel, že byste tento nesouměrný tlak nějak rozložili? Že byste třeba alespoň školy odklonili na pondělí nějakou levnější hromadnou vstupenkou?
Navážu tím, co jsem říkal o firmách. Někteří vystavovatelé si zvou návštěvníky na pondělí, úterý, středu a tak dále. V reálu je ale závěr ten, že firmy přijdou stejně úterý, středa, čtvrtek. V podstatě první den veletrhu vždycky byl a stále je zakořeněn jako den odborný, den uzavřený pro běžného návštěvníka. A toto změnit je velice obtížné, byť všude deklarujeme, že první den je normálně otevřený, nikde se neobjevují informace, že je zavřený. Samozřejmě všichni vnímají, že tady probíhá řada politických jednání, je tady přítomnost politiků, tak možná i proto může vzniknout dojem, že veletrh je nějak omezen z hlediska návštěvnosti. Ale není to tak, jde spíš o nějaké zakořeněné vnímání. Má to ale zase výhodu, že může dojít i na bližší jednání mezi vystavovateli navzájem, což se podle naší zkušenosti děje. Vystavovatelé se navštěvují navzájem, protože oni spolu také kooperují a pondělí je den, kdy je prostor na tyto návštěvy. Co se týče pátku, tak jsme před několika lety dělali snížené vstupné, ale to se úplně neosvědčilo. Jednak to s tou páteční návštěvností moc nepohnulo, a navíc někteří vystavovatelé nebyli úplně ztotožnění se strukturou těchto návštěvníků. Efekt „posledního dne“ jsem si ověřil i na obrovském veletrhu v Šanghaji, tam poslední den ve 12 hodin všichni začali balit. S efektem posledního dne se těžko bojuje, ten funguje spolehlivě, dokonce i na třídenním veletrhu, dokonce i na výstavách v Německu. Snažíme se to rozmělnit, školy směřujeme i na pondělí. Dřív jsme to nedělali, ale to rozhodnutí, kdy škola přijede, je na školách. Je to běh na dlouhou trať.

Obor – trendy průmyslu. Témata MSV.
Pokročme k dalším tématům, a tím je „obor“. Strojírenský veletrh, to není jen strojírenství, ale i automobilový průmysl, plasty, elektro, automatizace, logistika atd. Chtěl jsem se zeptat: Co nás čeká v průmyslu a jak na tyto trendy reagujete?

Vy jste správně řekl na začátku, že to není jenom strojírenství. My to tak vnímáme a považujeme strojírenský veletrh za veletrh průmyslový, nicméně značka MSV, jako „Mezinárodní Strojírenský Veletrh“, je zakořeněna v lidech. A je to značka s tak obrovskou hodnotou, že ani neuvažujeme, že bychom na ní něco měnili. Ale bez pochyby se jedná o průmyslový veletrh.
My se každým rokem snažíme vybrat nějaké hlavní téma veletrhu. Téma bývá oborové, anebo v posledních letech bylo téma spojené s nějakým teritoriem. Minulý rok vzhledem k výročí roku osmnáct bylo spojeno se zemí, se Slovenskem. Slovensko bylo partnerskou zemí, která byla spojena s doprovodnou výstavou „STORIES“ – výstavou československých legend. Bylo to velmi zajímavé téma, průřez toho, co vlastně československý průmysl za celá léta přinesl.
Předtím jsme měli oficiální účasti z Asie a partnerem veletrhu byla Čína a Indie. Vždy byl veletrh spojen s výrazným politickým přesahem za přítomnosti nejvyšších politických činitelů našich, ale i ze zmíněných zemí. Loňský ročník byl 60. strojírenský veletrh, letos vstupujeme do sedmé dekády, tak se k tomu snažíme přistoupit inovativně. Aktuálně neplánujeme partnerskou zemi, ale plánujeme úplně nová témata. Témata dostáváme impulzem od jednotlivých vystavovatelů, kteří nám říkají, co se na trhu děje, co by bylo dobré otevřít jako téma. Stejně hledáme nějaký přesah, nějaké téma budoucnosti průmyslu ve spolupráci s oborovými asociacemi a svazy. Často se nějaké téma začne nějakou konferencí nebo nějakým workshopem, kde se dané téma otevře a potom se postupně rozvíjí.
Pro letošní strojírenský veletrh máme tři témata, která se snažíme rozvinout. Tím hlavním bude digitalizace průmyslu DIGITÁLNÍ TOVÁRNA. Jedná se o projekt DIGITÁLNÍ TOVÁRNA, který reaguje na situaci na trhu. My už jsme v minulých letech toto téma prosazovali, byla tu automatizace, Průmysl 4.0, teď jsme se posunuli dál na digitální továrnu. Bavíme se s vystavovateli, a někteří z nich jsou opravdu globální značky, a ti říkají, že kdo nezachytí digitalizaci průmyslu, je možné, že za pár let bude stát opodál. Tudíž by se firmy tohoto projektu měly chopit a tuto problematiku zahrnout do svých procesů ve firmě. Takže my připravujeme projekt digitální továrny jako zvýrazněného tématu veletrhu, budeme se snažit získat firmy, které nabízí řešení této problematiky.
Dalším tématem je projekt „Start­‑upů“. V letošním roce plánujeme uspořádat pilotní ročník, kde toto téma budeme akcentovat s cílem naplno jej rozjet na MSV 2020. V podstatě by se mělo jednat o ucelenou platformu, která by byla řešena ve struktuře jako „STORIES“, tj. jednotný originálně řešený prostor, kde by dostaly prostor různé segmenty tématu START­‑UP. Současně bude téma Start­‑upů obsaženo i v projektu Digitální továrna, což dokazuje provázanost jednotlivých segmentů průmyslu.

Jen Vám do toho vstoupím. Ty firmy se snažíte získat jako vystavovatele nebo jakou součást odborného programu?
Jde o kombinaci. Snažíme se je získat jako vystavovatele, ale i do odborného programu. Řada těch firem už jsou naši vystavovatelé,
jako třeba SIEMENS či ABB, a touto problematikou se zabývají. Ale snažíme se získat další firmy. Samozřejmě k tomu následuje doprovodná odborná konference, kde jsou řečníci z těchto firem. Ale podstatou našeho byznysu není uspořádání konference, kde proběhnou nějaké teoretické přednášky jen proto, aby proběhly. My chceme, aby se ukázala praktická řešení, aby návštěvník viděl, co v praxi funguje a jak, a byla to pro něho hodnota. Aby věděl, co a jak se dá řešit.

To téma digitální továrny, to bude nějak na veletrhu vidět? Bude to mít nějakou platformu jako třeba zmíněný „Start­‑up“?
Ano, bude to průřezově po celém areálu, protože firmy typu SIEMENS, ABB si drží svoje místa v halách, nechtějí je opustit, chtějí být u svých zákazníků, u těch svých obráběcích strojů, kterým třeba SIEMENS dodává řídicí systémy. Takže konkrétně tato firma bude speciálně označena, že patří do digitální továrny. Ale současně se snažíme nově získané firmy nějak koncentrovat, vymýšlíme pro ně nějaký prostor.

To asi není jednoduché, když je veletrh vlastně každý rok vyprodaný.
Ano, to je jasné, my se snažíme haly optimalizovat, co to jde. Třeba v sudých letech není veletrh Fond­‑ex se slévárenstvím, slévárenství sice zastoupené je, ale jen minimálně, nebo není tolik obsazené. Takže tam vzniká určitý prostor. Samozřejmě bojujeme s tlakem na místo v jednotlivých halách, to je ale situace, kterou musíme zvládnout.

Plánuje se stále výstavba nové haly?
Nový pavilon se aktuálně stavět nebude, řešení je odsunuté. Vezmu to zeširoka, výstaviště je unikátní prostor, který je architektonicky řešený jak asi možná nikde jinde na světě. Skoro každá hala je nějakým způsobem památkově chráněná, to znamená, že jakýkoliv zásah do ní podléhá schválení památkářů. Nám jako organizátorovi a jako správci výstaviště by vyhovovalo provázání hal C s připojením na novou halu D, která měla stát vedle. Nicméně toto řešení u památkářů nebylo shledáno úplně vyhovující a měli k tomu připomínky. Když se pak promítly do nákladů, tak vzhledem i k nějakému ekonomickému cyklu a k využitelnosti té nové haly, jsme přistoupili k tomu, že zatím novou halu realizovat nebudeme. Avizovaná nová hala se tedy stavět zatím nebude, tato informace už proběhla médii, už se k ní vyjadřoval i náš pan generální ředitel.
Ale jak jsme se zabrali do debaty, tak jsme přeskočili to třetí téma letošního ročníku. A to je téma oběhového hospodářství, CIRKULÁRNÍ EKONOMIKA. To je teď aktuální téma, v podstatě se jedná o problematiku nakládání s odpady. Nejde jen o to, jestli člověk třídí plast a papír a další odpady. Ale jde o daleko složitější proces, jak využít všechny odpady, které vznikají v průmyslu a přetavit je v nějaký produkt nebo službu, která bude mít užitek. Je to zase úplně nové téma. Probíhá spolupráce s oborovým svazem i s Institutem oběhového hospodářství a my už na veletrhu máme řadu firem, které se hrdě hlásí, že se tématikou oběhového hospodářství zabývají. Ty budou taky určeným způsobem označené, že k této problematice mají co říct.
Pro návštěvníka se snažíme veletrh zjednodušit i pořádáním MSV tour, kde tématem je nějaký obor. Ten v sobě zahrnuje několik firem na výstavě a pokud má návštěvník zájem, může se na MSV tour zaregistrovat. Potom obchází tyto firmy v určené časy, ve kterých je firma připravena odprezentovat danou problematiku. Takže člověk, kterého zajímá nějaké téma, nemusí běhat a hledat, kde je to téma na výstavě zastoupené.

Takže jako pořadatel veletrhu jste i nositelem témat, na která se snažíte přilákat odborné návštěvníky. Není to tedy jen ve stylu: „Tady vám pronajmeme plochu a co si tam vystavíte je vaše věc.“
Určitě. My jsme trošku i platforma pro obsah veletrhu. Ale samozřejmě, jak jsem říkal předtím, reagujeme na podněty, sbíráme podněty lídrů a podněty od vystavovatelů, kteří přináší a sledují trendy, ví, co se děje. A na to my reagujeme právě těmi novými tématy, které začínají často opravdu konferencí nebo workshopem. Vytváříme tady prostor, kde se ta témata můžou otevírat a my chceme hrát roli, že MSV je opravdu prostor, kde aktuální trendy jsou živě přítomny.

Pokud se bavíme o digitalizaci výroby jako o tématu na MSV, tak mi dovolte otázku. Nestává se pro vás veletrh AMPER, který se koná také na vašem výstavišti, určitým konkurentem právě v moderních trendech digitalizace výroby? Na MSV bude vždycky víc strojů a robotů, ale přijde mi, že „soft“ jako je automatizace výrobních procesů, různá čidla, kamery, měřicí zařízení a elektronika na sběr dat ze strojů a výrobních linek včetně vyhodnocovacího software, to je téma, které na AMPERU hodně sílí.
Svým způsobem to tak částečně je. Ale samozřejmě jen svým způsobem. A opět je potřeba odpověď rozdělit do více rovin. Jednou z nich je, že my jsme pořadatel veletrhů, ale naší náplní je také pronajímání hal hostujícím akcím. Jednou z těch akcí, která už neměla kam růst, je veletrh AMPER. Takže bylo domluveno, že tuto akci budou pořádat na našem výstavišti, kde možnost růstu díky infrastruktuře je.
Jinak témata, která jste jmenoval, máme na veletrhu také zastoupena. Tato témata jsou na AMPERU úzce oborově vymezena, jsou tu sama za sebe, ale na strojírenském veletrhu jsou také přítomna, ale opět navíc ve spojení s celým průmyslem jako takovým. I proto některé firmy z AMPERU přechází k nám. A také je docela hodně firem, které vystavují na obou akcích. A přijde mi, že i struktura návštěvníků je na obou akcích trošku jiná, takže vždy má smysl tato témata prezentovat na MSV.

Pořadatel jako médium mezi vystavovateli a návštěvníky
Tak otázka, že by se třeba podstatná část vystavovatelů AMPERu přesunula na MSV je stejně zbytečná, protože takový prostor na výstavišti ani není.
Ale pro jednotlivé vystavovatele je místo vždy. My se snažíme haly opravdu optimalizovat, co to jde. Samozřejmě máte vybrané haly, které jsou většinou rezervované dopředu, nicméně i v rámci těchto hal dochází k nějakému posunu každý rok, takže nějaká šance něco změnit, nebo se posunout, je vždy. Snažíme se o to, aby firma, která projeví zájem o účast, tak aby to určitě zkusila, třeba nějakou menší formou, nebo případně i v prostoru, ve kterém svým oborem třeba úplně nespadá do té dané konkrétní haly. V podstatě jde o to, aby si vyzkoušela, jaké je to na veletrhu, a pak jde na tuto zkušenost navázat v situaci, kdy se objeví možnost posunout se dále s velikostí nebo umístěním expozice.

Vystavovatelům jdete určitě naproti. Například mě zaujala na vašem webu mobilní aplikace a konfigurátor celkových nákladů veletržního stánku pro nové vystavovatele, to jsou novinky?
Ne, už to běží několik let. Ale mezi aplikací a konfigurátorem je ten rozdíl, že konfigurátor veletržních expozic je pro firmu, která se rozhoduje a přemýšlí, zda vystavovat. Je vždy složité, když firma nemá žádnou zkušenost a rozhodne se, že by asi chtěla vystavovat, odpovědět na otázku: „Kolik to bude stát?“. Cena za plochu se dá jednoduše spočítat, ale co všechno expozice obnáší, jak bude vypadat a jaké budou celkové náklady, to si firmy nedokáží snadno spočítat, ale zajímá je to. Takže máme takovou aplikaci, kde už jsou vybrané moduly stánků, vybavení a vlastně vám z ní vypadne celková cena. To je opravdu veliká pomůcka pro to, aby firma získala představu o tom, kolik účast na veletrhu může stát. Samozřejmě přes tu aplikaci se dá i přihlásit, následně je kontaktuje obchodník z naší skupiny, která má na starosti realizaci a domlouvá s ní detaily, takže se pak může vše finálně doladit.
Mobilní aplikace slouží jak návštěvníkům, tak i vystavovatelům. Návštěvník v mobilu najde veškeré informace, jako je plánek areálu, umístění firem, doprovodný program, seznam vystavovatelů. Prostě, aby měl vše zjednodušené v elektronické verzi. Aplikace je v provozu asi rok nebo dva a neustále se pracuje na jejím zlepšení. V letošním roce tam plánujeme novinku, snad se ji podaří zrealizovat – je to využití QR kódu u vystavovatele i u jednotlivých exponátů. Ale to je v podstatě opravdu zárodek, tak uvidíme, jestli se nám to podaří už letos realizovat.

To je zajímavé, můžete to upřesnit?
Uvedu příklad, kde to funguje, třeba veletrh MOTOSALON. Vystavovatel tam předvádí motorku Suzuki, nějaký konkrétní typ a návštěvník si k ní načte QR kód a v aplikaci se mu k té motorce objeví veškeré technické údaje a specifikace. Nicméně vystavovatel získává informace o konkrétním zájemci o daný typ, což je podle mého názoru významný bonus. Na MSV bychom byli navíc rádi, aby QR kódy obsahovaly informace i o firmách, nejenom o exponátech, a byly k dispozici na každém stánku.

Tady musíte spolupracovat s vystavovateli.
Samozřejmě, vystavovatelé musí ta data naplnit.

To padá do tématu, které jsme nakousli už u firemních pozvánek, a to je „příprava firem na veletrh“. Veletrh trvá pět dnů, ale nachystat ho a udělat dobrou přípravu, tak aby se zaplatil a vydělal, to je práce na měsíce. Je to otázka oslovení klientů před výstavou, pozvánek do expozic, informací o tom, co se bude prezentovat, tvorba harmonogramu jednání atd. Je tu velký potenciál jakoby „zhodnotit investici do stánku“. Ale je v silách firem ten potenciál naplno využít, třeba i do takových detailů jako je QR kód k produktu? Jakou máte zkušenost vy?
My máme 1 600 vystavovatelů a každá firma k veletrhu přistupuje jinak. Já jsem se za ta léta setkal s množstvím firem různých velikostí a struktur od nadnárodních gigantů až po malé s. r. o. nebo živnostníky. Takže vím třeba o nadnárodních gigantech, kteří jsou schopni si spočítat veletrh na minutu. Vědí přesně, kolik je stojí minuta veletrhu, co všechno má veletrh splňovat, mají z akce výstupy, a mají ji zprocesovanou do nejmenších detailů, které si člověk ani nedokáže vůbec představit. Ale pak jsou samozřejmě firmy, které toto neví, neví moc co od veletrhu čekat, oni se přihlásí, ale je to především na nich, jak se na veletrh připraví. Oni by si měli návštěvníky nějakým způsobem nalákat a připravit. My jim tady nachystáme půdu, my jsme schopni jim vytvořit prostor a nabídnout nějaké nástroje podpory, pomůžeme jim při organizaci, aby byl veletrh úspěšný. Samozřejmě je to o tom, jak daná firma tyto možnosti využije. Pokud vystavovatel jenom přijde, stoupne si a čeká, co se stane, tak je to s výstupem z akce potom trochu složitější.

Pane Busiosi, míříme k závěru. Nezbývá než popřát vystavovatelům, ať se na veletrh dobře připraví a hodně odborných návštěvníků.
Návštěvníkům pak, ať najdou na veletrhu řešení, která hledají, a Brněnským veletrhům a Vám osobně přeji, ať je MSV nadále tou vlajkovou lodí, kterou je!
Děkuji, rád bych dodal ještě něco na závěr. Celou dobu se tady bavíme o MSV, o tom, jaká je to významná akce. Já bych ale nerad, aby tento veletrh nějak zastínil ostatní veletrhy a akce, které pořádáme a které jsou taky významné. My ročně uspořádáme čtyřicet vlastních akcí ve dvaceti termínech a dalších padesát hostujících veletržních a kongresových akcí a spolu s firemními akcemi jich je ročně dohromady dvě stě. To možná veřejnost ani neví, protože některé se konají v privátním režimu bez medializace, ale firma třeba obsadí celý pavilon na několik dní. Když to shrnu, tak tři sta dní z celého roku probíhá na výstavišti nějaká akce, to ale znamená někdy i měsíce příprav, jako u MSV. Výstaviště, to nejsou jen veletrhy a haly a expozice, ale i akce čistě pro veřejnost, jako je třeba Majáles, který má obrovskou návštěvnost, asi 40 tisíc lidí. Velkou akcí je Katolická charismatická konference, což je setkání 20 tisíc křesťanů. Jsou tu veletrhy jako Animefest, kde přijdou všichni převlečeni za postavy z japonských komiksů a animovaných filmů a her, tetovací veletrh s velkým mezinárodním přesahem, to jsou akce, které mají obrovskou návštěvnost. Teď tu bude koncert Jethro Tull, býval tady Davis cup než změnili formát. Pořádáme velké výstavy jako Slovanská epopej a plakáty Alfonse Muchy, Cosmos expo, Titanic, pořádají se různé běhy, výstavy veteránů. To všechno jsou akce, které mají velký počet návštěvníků a jsou důležité nejen pro nás, ale i město, region a celou republiku. Výstaviště žije a funguje celý rok. Možná to je i doplnění odpovědi na vaši první otázku, jaká je dnes role veletrhů.

Děkuji za rozhovor.


Jiří Klusáček
© foto: Renata Kučerová, redakce


Jiří Klusáček

Charlotte Perková

Renata Kučerová